|
 době
slávy valečovského hradu se na něm vystřídalo mnoho panstva. Byli to
páni dobří a spravedliví, ale také nemilosrdní a krutí ke svým
poddaným. K těm druhým, patřila i paní, o které si budeme vypravovat.
Bylo
to v době, kdy k panství valečovskému patřil také hrádek Chotuc u
Křinče. Doby byly nejisté, lapkové sužovali okolí a co chvíli jim padl
za kořist nějaký hrad i se vším nastřádaným majetkem. Hradní paní si
tedy umínila, že na chotuckém hrádku vybuduje tajnou chodbu, která jí
bude zároveň sloužit jako úkryt pro rodinné poklady.
Vybraným
nevolníkům přislíbila bohatou odměnu, ale zavázala je slibem
mlčenlivosti, že nevyzradí nikdy a nikomu, kudy tajná chodba vede.
Práce byla namáhavá a trvala měsíce. Konečně byly podzemní práce
hotovy. Sama paní přijela zkontrolovat odevzdané dílo a neshledala na
něm žádné závady. Mohla být spokojena. Poklady byly ukryty, ústí
zazděno a přišel čas odměnit robotníky. Paninu duši ale rozdírala
nejistota. Co když některý z robotníků poruší slib a nesmlčí
tajemství? Co když některý sám dostane zálusk na bohatství? Bohatství
plodí zlo a zlá myšlenka se usadila paní v mysli. Tak dlouho zrála, až
jí paní podlehla.
V
den, kdy měli robotníci dostat za svou práci odměnu, sezvala paní
všechny na bohatou hostinu, kterou uspořádala ve velikém čeledníku.
Jídla a pití bylo dost, hlavně dobrého vína, ale všichni se nejvíce
těšili na měšec s penězi, který měli dostat na rozchodnou.
Když
hostina vrcholila a většině hodovníků už víno stouplo notně do hlavy,
provedla paní svůj zlý úmysl.
Zatloukla
dveře a ve všech rozích dřevěnou stavbu podpálila. Než se chudáci
zmožení pitím vzpamatovali, byl čeledník v jednom plameni. Nezachránil
se ani jediný. Tak si paní pojistila jejich mlčenlivost.
Co
to bylo platné, když ji do konce života pronásledovaly výčitky
svědomí? Spáchaný zločin se ale odčinit nedal. Výčitky svědomí
nezapudila, a tak se paní pomátla na rozumu. Dokonce prý po její smrti
tam v těch místech její duch straší. A kde je poklad ukryt, to se
dodnes nikdo nedozvěděl.
Zpracováno podle:
J.Velartová (1996): Dalších 10 zastavení v Českém ráji. |
