|
Rezervace leží mezi obcemi Dneboh,
Olšina, Mužský, Příhrazy, Zakopaná a Srbsko. Východní hranici tvoří
plot Žehrovské obory.
Katastrální území:
Žehrov, Srbsko, Branžež, Žďár, Březina, Dneboh, Mužský (Středočeský
kraj)
Nadmořská výška: 239 - 463 m
Výměra: 519,3 ha
Vyhlášeno: 1999
Hlavním předmětem
ochrany je komplex skalních měst s třetihorními neovulkanickými
tělesy a s přirozenými a polopřirozenými lesními komplexy. Spolu
s Hruboskalskem toto území plní
rozhodující roli v ochraně reprezentativních biotopů v CHKO Český
ráj.
Geologie
Příhrazská vrchovina je součástí
Vyskeřské vrchoviny. Jejím nejvyšším bodem je obnažený vrchol žíly
olivínického nefelinitu Mužského (463,4 m
n.m.). Jde o tektonickou kru, která je mírně ukloněná k JV
o asi půl stupně, což vyplývá z porovnání výšek povrchu kvádrových
pískovců a úrovní vývěrů vody z jejich báze. Nejstaršími tvary Příhrazské
vrchoviny jsou strukturní elevace - relikty strukturní plošiny.
Skalní město Příhrazské skály zahrnuje 178
věží, stojících převážně v okrajích kaňonovitých údolí v
čele tektonické kry. Čelo je lemováno pruhem sesuvů podle rotačních
smykových ploch. Největší recentní sesuv proběhl v červnu 1926.
Byla jím zničena větší část obce Dneboh a poškozena okresní silnice
do Olšiny. Důsledkem sesuvů kerného typu je rozevírání puklin v
rozsedliny, které umožňují tvorbu pseudozávrtů. Těch je zde asi
šedesát, mezi nimi i propast s rozsedlinou
sahající do hloubky 16 m pode dno pseudozávrtu.
V kaňonovitých údolích Vlčí důl a Krtola se setkáváme se skalními
branami, skalními oblouky a jeskyněmi. Hojné jsou žlábkové škrapy
a železité inkrustace, najdeme i skalní hřiby. Vznikly zde jednak
nasycené hnědé půdy (kambizem eutrofní) s rankery (typickým
a litickým), na pískovcích pak kyselé arenosoly (kambizem
arenická s podzolem arenickým). Zamokřené polohy zaujímají pseudogleje
(typický a glejový) s gleji (typickým a organozemním),
část chráněného území i organozem glejová.
Květena
Na území převažují lesní porosty s vysokým podílem přirozených lesních
společenstev. K nejcennějším patří reliktní bory na vrcholech skal,
zakrslá xerotermní doubrava na spraši ve Starých Hradech a suťový
les s měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) pod vrcholem
Mužského. Pozoruhodnou lokalitou je ostrůvek stepní vegetace s kavylem
Ivanovým (Stipa joannis) na skalní plošině Hrada. Představuje
poslední vyznívající lokalitu termofytika v této části Českého ráje.
Z dalších pozoruhodných teplomilných druhů zde roste na Drábských
světničkách skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus).
V inverzních roklích - botanicky je nejznámější Krtola - se setkáváme
s bučinami s přirozenou příměsí smrku a na skalních stěnách s porosty
vrance jedlového (Huperzia selago) a plavuně pučivé (Lycopodium
annotinum).
Zvířena
Žije zde 87 druhů obratlovců (24 z nich je zvláště chráněných). Několik
tradičních hnízdišť tu mají výr velký (Bubo bubo) a poštolka
obecná (Falco tinnunculus), Drábské světničky obývá kavka
obecná (Corvus monedula). Do poloviny 20.století tu hnízdil
sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Od roku 1985 tady hnízdí
krkavec velký (Corvus corax). Nepravidelně tudy protahuje
lejsek malý (Ficedula parva). Velmi dobré podmínky zde nalézá
vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). V jeskyních dále
můžeme spatřit sklepnici obecnou (Scoliopteryx libatrix)
a křižáka temnostního (Meta menardi). V
roce 1999 zde bylo arachnologickým průzkumem vybraných lokalit
potvrzeno 97 druhů pavouků. Nejvíce druhů bylo nalezeno na skalních
temenech a v jejich okolí. Nejcennějším je Frontinellina frutetorum.
Jedná se o druhý doklad výskytu tohoto druhu v Čechách.
Lesnictví
Lesy zabírají podstatnou část území a jsou vedle pískovcových skalních
masívů charakteristickým znakem této oblasti. Zajímavé jsou fragmenty
přirozených borových doubrav a také reliktní bory, které spolu s
doubravami tvoří kostru původní druhové skladby. Značná část porostů
je složena z jehličnanů (zejména borovice lesní), popřípadně
jde o smíšené porosty. Mezi listnáči převažují buk, bříza a dub.
Původní charakter porostů byl proměňován zaváděním nepůvodních hospodářských
dřevin borovice vejmutovky, dubem červeným a akátem.
Smrkové porosty jsou tvořeny dvojím typem smrků - s hnědošedou a s
hnědočervenou borkou. První typ prosperuje na převážné většině stanovišť
lépe než druhý.
Využití
Převažují lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Zemědělské pozemky
na náhorní plošině Hrada byly družstevně obhospodařovány do konce
80. let 20. století.
Po privatizaci začaly zarůstat náletem, zlikvidovaným v letech 1997-8.
Část velkoplošných sadů kolem Mužského je v ochranném pásmu rezervace.
Voda odváděná z jabloňových sadů působí erozi v navazujících lesních
roklích. Rezervace je cílem turistů, horolezců, v menší míře cykloturistů,
což přináší vyšší náklady na údržbu cestní sítě a místy zesílení
půdní eroze. V těsné blízkosti rezervace jsou v oboře (285 ha)
chováni mufloni.
Zpracováno
podle:
Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (eds.) (2002): Liberecko.
In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek
III., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha,
331 pp.
|
