|
Vidlicovitě se sbíhající údolí Jordánky
a středního toku Žehrovky, včetně bočních údolí v úseku od Rokytnice
u Borku pod Troskami a Dolního mlýna (jižně od osady Křenovy)
k mlýnu Vysoké kolo.
Katastrální území:
Vyskeř, Troskovice, Hrubá Skála, Dobšice, Rytířova Lhota, Malechovice,
Roveň (Liberecký kraj)
Nadmořská výška: 250 - 320 m
Výměra: 143,04 ha
Vyhlášeno: 1999
Hlavním předmětem
ochrany je nejrozsáhlejší komplex mokřadních biotopů v CHKO Český
ráj, včetně rybníků a vodních toků v kaňonovitých údolích v kvádrových
pískovcích, s charakteristickými společenstvy rostlin a živočichů.
Geologie
Mladopleistocénní údolí s tektonicky
předurčeným tektonickým průběhem vzniklo zpětnou erozí. Vzhled krajiny
vytvořilo hlavně holocénní zvětrávání se značnými svahovými pohyby,
které dokládají krátkou historii údolí. V dolní části jsou kvádrové
pískovce obnažené vodním tokem až na podlažní prachovce (slínovce),
což silně ovlivňuje odvodňování. Dokazují to četné vývěry. Rašelinná
louka Vidlák je od okolních luk oddělena strukturní terasou. Působením
podzemních vod se zde vytvořilo přechodové rašeliniště s částečně
slatinným charakterem.
Převažují tu hydromorfní půdy, především glej typický (místy zbahnělý),
organozemní a organozem glejová. Ve svazích se vyvinula kyselá kambizem
arenická s litozemí typickou (méně podzol arenický), místy
i luvizem pseudoglejová.
Květena
Dobré životní podmínky zde mají olšiny, společenstva vodních makrofyt
v rybnících, litorální vegetace kolem nich, porosty vysokých ostřic
a louky. Původní louky byly v 70. letech 20. století zmeliorovány
a následně přestaly být postupně obhospodařovány, což vedlo k jejich
zarůstání expanzivními druhy. Patří k nim např. tužebník jilmový
(Filipendula ulmaria) a rákos obecný (Phragmites australis).
Roste zde 146 druhů vyšších rostlin. Z 18 zvláště chráněných jsou to
především suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile), rosnatka
okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a teprve v 90. letech
nalezený hlízovec Loeselův (Liparis loeselii). Roste zde
také kruštík bahenní (Epipactis palustris), pryskyřník velký
(Ranunculus lingua), všivec bahenní (Pedicularis palustris).
Bohaté porosty tvoří ďáblík bahenní (Calla palustris), bledule
jarní (Leucojum vernum) a vachta trojlistá (Menyanthes
trifoliata). Na jediném místě v CHKO tu nalezneme prstnatec
listenatý (Dactylorhiza longebracteata), vzácně lze spatřit
také toliji bahenní (Parnassia palustris) či ostřici Davallovu
(Carex davalliana). Čípek objímavý (Streptopus amplexifolius)
má nejlepší podmínky v bočních zářezech hlavních údolí. Nejvíce
cenných druhů hostí rašeliniště Vidlák. V roce 1983 byla právě zde,
jako na první lokalitě v CHKO, zahájena aktivní péče o mokřadní
biotopy (likvidace náletu, kosení), která byla postupně rozšířena
na louky u Žehrovky a další cenná území.
Zvířena
V pestrém spektru živočichů převládají druhy s vazbou na vodu. Celkem
bylo registrováno 126 druhů obratlovců - 29 obojživelníků, plazů
a savců a 97 ptáků (45 hnízdících). Žijí zde ledňáček říční
(Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas
horský (Motacilla cinerea), rak říční (Astacus astacus),
škeble rybničná (Anodonta cygnea) a ještěrka živorodá
(Zootoca vivipara), nalezneme také rosničku zelenou (Hyla
arborea), blatnici skvrnitou (Pelobates fuscus) a čolka
horského (Triturus alpestris). K vzácnějším druhům hmyzu
patří pestrokrovečník včelový (Trichodes apiarius), kutilka
písečná (Ammophila sabulosa) a svižníci rodu Cicindela.
V severovýchodní části území žije početná populace křižáka pruhovaného
(Argiope bruennichi).
Využití
Na rozdíl od skalních měst jsou Podtrosecká údolí příkladem území využívaného
od pradávna k zemědělské výrobě, k provozu mlýnů a chovu ryb. Během
historie došlo k řadě změn v hospodářském využívání, hlavně na dnech
údolí. Jedním z mezníků byla 50. léta 20. století. Prudce se změnily
vlastnické poměry, skončil provoz mlýnů, následovaly meliorace některých
luk a další změny. Výrazný útlum hospodaření na loukách nastal na
přelomu 80. a 90. let. Přetrvává rybniční hospodaření. Území je
využíváno k různým formám rekreace.
Lesnictví
Lesy zaujímají nepatrnou část rezervace. Až na malé výjimky jsou v
soukromém vlastnictví. Nejcennější je cca 85 let stará olšina mezi
rybníkem Věžák a rozcestím U Přibyla. Je to bažina porostlá olší
lepkavou, která je již částečně ve stádiu rozpadu. Příměs na okrajích
bažiny tvoří smrk. Další lesní enkláva je na lokalitě pod Želejovem.
Severní část tvoří cca 50 let starý porost - směs borovice, břízy,
olše a smrku. Ve stření části je mlazina - směs borovice, smrku
a buku. Na ni navazuje cca 20 let starý smíšený porost se smrkem,
borovicí, břízou a jedlí. Další lesní porosty, převážně borovice
s příměsí dubu, břízy a smrku, jsou na ostrohu na rybníkem Krčákem.
Poznámka
Za technicky i historicky nejcennější objekty jsou považovány vodní
mlýny. Počátky historie nejstaršího z nich (Nebákov) sahají
do poloviny 15. století.
Zpracováno
podle:
Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (eds.) (2002): Liberecko.
In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek
III., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha,
331 pp.
|
