|
Lesní celek s částí přilehlých luk
asi 1 km západně od Miletína.
Katastrální území:
Miletín, Červená Třemešná (Královehradecký kraj)
Nadmořská výška: 310 - 336 m
Výměra: 63,64 ha
Vyhlášeno: 1954
Rezervaci tvoří
komplex různých biotopů. Základem je starý lesní porost lužního
charakteru se zajímavou květenou, na který navazují zachovalé slatinné
louky a několik rybníků. V roce 1999 byla lokalita rozšířena o další
větší rybník s rákosinami, který je významnou ornitologickou lokalitou.
Geologie
Podkladem jsou jemnozrnné sedimenty
svrchní křídy (slínovce, písčité slínovce a spongilitické prachovce)
bělohorského souvrství, místy překryté sprašovými hlínami. Niva
potoků a kotlinka rybníka Povolír jsou vyplněny holocenními písčitohlinitými
fluviálními sedimenty. Půdní pokryv nivy Bystřice tvoří většinou
fluvizemě (typická i glejová), ojediněle s
pseudoglejem (glejem) typickým, ve svažitějších polohách
navazuje hnědozem typická a pararendzinou
kambizemní.
Květena
Většinu rezervace zaujímají
lesní porosty - stará smíšená doubrava a olšina kolem rybníka Povolír.
Část území zaujímají smrkové monokultury. Na lesy navazují na jihu
slatinné louky svazu Caricion davallianae, sedm rybníků s
rákosinami (Phragmition communis), lesní lemy (Trifolion
medii) i ruderalizované plochy. Mezi lesní druhy patří např.
kopytník evropský (Asarum europaeum), vraní oko čtyřlisté
(Paris quadrifolia), samorostlík klasnatý (Actaea spicata),
pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), konvalinka vonná
(Convallaria majalis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum),
hrachor jarní (Lathyrus vernus), prvosenka jarní (Primula
veris) a p. vyšší (P. elatior).
Druhově bohaté jsou zbytky slatinných
luk, kde dosud rostou upolín nejvyšší (Trollius altissimus),
kuklík potoční (Geum rivale), žluťucha lesklá (Thalictrum
lucidum), pěchava slatinná (Sesleria caerulea), svízel
severní (Galium boreale), psrtnatek májový (Dactylorhiza
majalis), ostřice Davallova (Carex davalliana), kozlík
dvoudomý (Valeriana dioica), hadilka obecná (Ophioglossum
vulgatum), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium)
aj. Některé ze starých dubů roztroušeně rostoucích v lukách jsou
chráněny jako památné stromy. Z vodních rostlin
stojí za zmínku např. rdest kadeřavý (Potamogeton crispus),
r. vzplývavý (P. natans), r. hřebenitý
(P. pectinatus), rdesno obojživelné
(Persicaria amphibia), šípatka vodní (Sagittaria sagittafolia)
a leknín bílý (Nymphaea alba). Na dnech letněných rybníků
se přechodně objevují ostřice šáchorovitá (Carex bohemica),
šáchor tmavý (Cyperus fuscus), zeměžluč spanilá (Centaurium
pulchellum), šťovík přímořský (Rumex maritimus) aj.
Zvířena
Hnízdí zde kriticky ohrožený
bukač velký (Botaurus stellaris). Vzácnými hnízdícími druhy
jsou krahujec obecný (Accipiter nisus), moták pochop (Circus
aeruginosus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)
a moudivláček lužní (Remiz pendulinus).
Lesnictví
Podporována je přirozená obnova
listnatých dřevin, zejména dubu, případně umělá obnova sazenicemi
dubu, lípy, javoru, jasanu a buku.
Využití
Louky jsou pravidelně koseny,
rybníky slouží k chovu ryb.
Zpracováno
podle:
Faltysová H., Mackovčin P., Sedláček M. a kol. (2002): Královehradecko.
In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek
V., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha,
410 pp.
|
