Chráněné krajinné oblasti
Národní přírodní památky
Přírodní památky
Přírodní rezervace
Přírodní parky
Významné krajinné prvky
 

 

  Suché skály, národní přírodní památka

Ostrý hřeben 1,5 km severně od obce Besedice po pravé straně silnice Besedice - Vrát.

Katastrální území: Besedice (Liberecký kraj)
Nadmořská výška: 430 - 500 m
Výměra: 23 ha
Vyhlášeno: 1956

Nápadně rozeklaný skalní hřeben, vzniklý zvětráváním a odnosem cenomanských pískovcových vrstev, kolmo vztyčených podél lužického zlomu.

Geologie
   Významná geologická a geomorfologická lokalita. Svrchnokřídové písčité sedimenty české křídové tabule (pískovce a slepence mořského cenomanu) byly při tektonických pohybech v průběhu třetihor i čtvrtohor vztyčeny podél lužického zlomu. Původně vodorovné vrstvy se tak ocitly v téměř svislé poloze a byly vystaveny intenzivnějšímu odnosu. Nejlépe odnosu vzdorovaly nejstarší svrchnokřídové sedimenty - pevné, prokřemenělé cenomanské pískovce, které byly vymodelovány do podoby nápadného skalnatého hřebenu s ostrými vrcholovými skálami, věžemi a soutěskami. Dokladem tektonických pohybů a "klouzání" jednotlivých vrstev po sobě jsou četná tektonická zrcadla (ohlazy na vrstevních plochách). Úpatí skal je pokryto hlinitopísčitými sutěmi. Vyvinuly se zde kambizemě (silně kyselá kambizem arenická) spolu s litozeměmi, místy i podzol arenický.

Pohled z vyhlídky na Sokolu

Květena
   Úpatí skal porůstá jehličnatý les s dominujícím smrkem stepilým (Picea abies) a borovicí lesní (Pinus sylvestris) a s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), modřínu opadavého (Larix decidua), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a buku lesního (Fagus sylvatica). V nezapojeném podrostu se objevuje především borůvka černá (Vaccinium myrtillus), metlička křivolatá (Avenella flexuosa), vřes obecný (Calluna vulgaris) a hasivka orličí (Pterydium aquilinum).

Lesnictví
   Lesní porosty mají ochranný charakter a opatření v nich by měla být směřována pouze k podpoře zvýšení podílu buku a dubu ve směru přirozené druhové skladby, a věkové a prostorové rozrůzněnosti.

Využití
   Území je velmi intenzivně využíváno horolezecky. Nekoordinovanou horolezeckou činností došlo v průběhu let k závažnému poškození skalního masivu erozí, takže v letech 1993 až 1996 muselo být provozování horolezecké činnosti zakázáno.

 

Zpracováno podle:
Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (eds.) (2002): Liberecko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek III., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 pp.