|
Jihozápadní svahy Kozákova
mimo vrcholovou část mezi ocemi Prackov, Loktuše a Kozákov.
Katastrální
území: Lestkov pod Kozákovem, Vesec pod Kozákovem, Loktuše
(Liberecký kraj)
Nadmořská výška: 370 - 730 m
Výměra: 162,83 ha
Vyhlášeno: 1985
Geologicky a mineralogicky
významná lokalita se zbytky přirozených lesních porostů a květnatých
pastvin s roztroušenými stromy a keři, poskytující široký rozhled
do krajiny.
 Geologie
Vrch Kozákov (744,1 m n.m.) je součástí geomorfologického celku
Ještědsko-kozákovský hřbet. Na geologické
stavbě stavbě se podílejí horniny tří útvarů: permu, křídy a neogénu.
Základní horninou je permská vyvřelina melafyr, odkrytá zejména
ve Votrubcově lomu v jižní části chráněného území. Petrologicky
náleží k bazaltanezitům až andezitům, některé polohy vykazují typickou
mandlovcovitou texturu. V žílách a mandlích se nacházejí drahokamové
odrůdy křemene (achát, jaspis, chalcedon, ametyst, kašolong,
záhněda atd.) a jiné minerály (zeolity, kalcit atd.).
Ve stěně lomu je odkryto několik typů lávových příkrovů. Podstatnou
část zlomového západního svahu Kozákova zvýrazňují ukloněné kry
svrchnokřídových (cenomanských) pískovců na lužickém zlomu
s pozoruhodnými povrchovými tvary. Patří k nim kaňonovité rokle
(např. Měsíční údolí) s několika pseudokrasovými jeskyněmi
a výklenky (archeologicky významné Babí a Kudrnáčova pec, osídlené
již v době asi 2000 let př.n.l. a uměle vyhloubená Drábovna atd.).
Vrcholovou část Kozákova (mimo chráněné území) i východní
svah tvoří neogenní vyvřelina čedič s četnými shluky olivíny. Vrcholovou
část pokrývají kambizemě eutrofní, jihozápadní svah chudé písčité
kambizemě, na skalních okrajích též rankery.
Květena
Pestrost vegetace Kozákova závisí
na rozmanitosti různých lesních i nelesních biotopů.
Lesní porosty lze zařadit do tří skupin: porosty s převahou borovice
lesní (Pinus sylvestris), včetně zbytků přirozených borů
na chudčích půdách, převážně smíšené listnaté listnaté porosty na
bohatších půdách s převahou buku lesního (Fagus sylvatica)
a smrkové monokultury, které zabírají největší plochu. Ve fragmentech
listnatých lesních porostů s dubem letním (Quercus robur),
bukem lesním (Fagus sylvatica), lípou velkolistou (Tilia
platyphyllos) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior)
se v podrostu vyskytuje např. válečka lesní (Brachypodium sylvaticum),
lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), pitulník horský (Galeobdolon
montanum), svízel vonný (Galium odoratum), hrachor lesní
(Lathyrus sylvestris), h. jarní (L. vernus), bažanka
vytrvalá (Mercurialis perennis) a ptačinec
velkokvětý (Stellaria holostea), na prameništích a v nivách
potůčků roste ostřice řídkoklasá (Carex remota), krabilice
chlupatá (Chareophyllum hirsutum), mokrýš střídavolistý
(Chrysosplenium alternifolium), škarda bahenní (Crepis
paludosa), netýkavka nedůtklivá (Impatiens nolitangere),
mochna nátržník (Potentilla erecta) a prvosenka vyšší
(Primula elatior). Na suchých mezích a kamenných snosech rostou
suchomilné a teplomilné (na místní poměry) druhy rostlin:
klinopád obecný (Clinopodium vulgare), hvozdík kropenatý
(Dianthus deltoides), slivoň trnitá (Prunus spinosa),
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) aj.
Zvířena
Příležitostně či pravidelně
zde hnízdí druhy ptáků typické pro skalní města: výr velký (Bubo
bubo), krkavec velký (Corvus corax), poštolka obecná
(Falco tinnunculus). V jehličnatých a smíšených lesních porostech
se vyskytují druhy obvyklé i pro další obdobné lokality regionu:
králíček obecný (Regulus regulus), linduška lesní (Anthus
trivialis), sýkorka uhelníček (Parus ater), hýl obecný
(Pyrrhula pyrrhula). Ze savců zde
žijí kuna skalní (Martes foina), netopýr velký (Myotis
myotis) a netopýr černý (Barbastella barbastellus).
Lesnictví
V lesním hospodaření se využívá
přirozená obnova a je podporován rozvoj listnáčů, zejména buku.
Nejcennější borové porosty nemají být těženy.
Poznámka
V území jsou umístěny informační
panely a nakonec nelze nepřipomenout skutečnost, že vrchol Kozákova
je jedinečným vyhlídkovým bodem (zpřístupněná vyhlídková plošina
věže vysílače) a tedy i vyhledávaným turistickým cílem. Na Kozákov
směřuje 10 značených cest včetně Zlaté stezky Českého ráje a na
vrcholu stojí nově zrekonstruovaná turistická Riegrova chata. V
současné době je památka součástí
CHKO Český ráj.
Zpracováno podle:
Mackovčin P., Sedláček M.
a Kuncová J. (eds.) (2002): Liberecko. In: Mackovčin P. a Sedláček
M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek III., Agentura ochrany přírody
a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 pp.
|
