|
Kostel stojí v areálu bývalého hřbitova. Na místě
staršího kostela ze 14. století, původně asi dřevěného, byl
postaven v 18. století kostel zděný. Je to jednolodní obdélná
stavba s polokruhovitě uzavřeným presbytářem. Kostel je sklenut
valeně s konchou. V západní části lodi je zděná kruchta se
štukovou výzdobou. Štítové průčelí je členěno do tří okenních
os, segmentovitě sklenutá okna jsou necitlivě renovována. Ve
štítu je pískovcová plastika sv. Jakuba Většího. Sedlová střecha
je kryta eternitem.
V areálu kostela stojí je několik zajímavých staveb -
kostnice, dřevěná zvonice,
fara a kamenné schodiště. Kamenné schodiště, směřující z Malého
náměstí ke kostelu, bylo zcela přestavěno roku 1940. Je lemováno
barokními pískovcovými sochami sv. Anny,
P. Marie Karlovské a sv. Jana Nepomuckého.
Na hřbitově je nízký smírčí kříž z pískovce (asi 17. stol.).
Kostel byl přestavěn a rozšířen roku 1762 J. J. Volkertem.
Kostnice postavena roku 1764 a zvonice roku 1761.
Kostel s celým areálem je významnou dominantou v chráněné
národopisné oblasti Trávníků a Malého náměstí.
Mobiliář v kostele sv. Jakuba
Oltář sv.
Josefa
umístěný při severní zdi kostela (postranní oltář). Na dvou
stupních spočívá dřevěná mensa sarkofágového typu, přiléhající k
dřevěnému, architektonicky řešenému oltářnímu nástavci. V jeho
středu je umístěn olejový obraz sv. Josefa, dílo pozdně barokní
řemeslné práce. Obraz je zavěšen v členitém zlaceném rámu. Po
stranách je nástavec ukončen pilastry, nesoucími volutovitě
stočené úseky kladl, korunované postavami andílků. V hoření
části oltářního nástavce je zlacený monogram IHS obklopený
paprsky svatozáře. Po stranách obrazu, představeny oběma
pilastrům, jsou sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Prokopa, obě na
podstavcích, členěných nahoře zaoblenou římsou a pod ní
reliéfním rokajem. Oltář je bohatě zlacen a hnědozeleně
polychromován.
Slohově
neporušené, dobře zachované dílo kvalitní řemeslné práce pozdně
barokního období (2. polovina 18. století). Obraz sv. Josefa je
od Filipa Leubnera z Liberce.
Oltář
rodičů P. Marie
umístěný při jižní zdi kostela (postranní oltář).
Architektura je podobná jako u protilehlého oltáře sv. Josefa.
Oltářní obraz s Rodiči P. Marie průměrné úrovně vznikl před
rokem 1828. Po stranách jsou sochy sv. Josefa a sv. Jáchyma. Nad
obrazem monogram MARIA v paprscích.
Slohově neporušené dílo dobré řemeslné práce pochází z druhé
poloviny 18. století.
Mariánský
oltář
umístěný vedle oltáře Rodičů P. Marie, proti kazatelně. Na
dvou stupních spočívá dřevěná mensa tumbového typu. Středem
členité dřevěné architektury oltářního retabula je velká
zasklená skříň, ukončená knížeti korunou a dvěma postavami
andílků po stranách. Ve skříni je umístěno dřevěné gotické
sousoší Piety, takřka v životní velikosti, vynikající dílo
doznívajícího 14. století. Sousoší bylo opraveno, polychromováno
a zlaceno v roce 1932. Po stranách je nástavec členěn zdvojenými
pilastry s úseky kladl a rokaji. Před nimi stojí dva andělé,
držící nástroje Kristova mučení na kříži (kopí a hubku).
Nástavec je ukončen plastikou holubice. Na nejvyšším místě trůní
dřevěná plastika Boha Otce.
Nejkvalitnější oltář v železnobrodském kostele; pochází z
druhé poloviny 18. století. Pieta byla nejvýznačnější památkou
gotického řezbářství v horním Pojizeří. Vznikla kolem 1400. V
roce 1990 za dosud nejasných okolností podlehla zkáze.
Kazatelna
umístěná při severní straně kostela, poblíže vchodu do
sakristie. Dřevěná kazatelna je zavěšena na zdi a zpřístupněna
schodištěm ze sakristie. Víceboká poprseň je členěna oblamovanou
římsou a plasticky vyvinutými pilastry, vyrůstajícími ze
zaoblené základny, která se směrem dolů kónicky zužuje a končí
rosetou. Na přední straně poprsně je dekorativní kartuš, na
okraji bohatě vyvinutá, zlacená a stříbřená, uprostřed vyplněná
vodorovným žlábkováním. Vstup na řečniště je po obou stranách
lemován plochými pilastry a korunován monogramem IHS v honosné
kartuši. Nad ním se klene stříška odpovídající půdorysně poprsní
a ukončená oblamovanou římsou, z níž visí čabraky. Stříška se
směrem nahoru zužuje a končí sochou sv. Jana Křtitele.
Kazatelna je z raku 1781 a tvoří slohovou jednotu se třemi
postranními oltáři.
Křtitelnice
umístěná pod kazatelnou. Cínová křtitelnice spočívá na
štíhlém tříbokém pískovcovém podstavci. Kulatá nádoba
zvonovitého tvaru stojí na třech volutovitě stočených nohách s
maskarony a je přizdobena freskami lvích hlav. Zakrývá ji cínový
poklop s třemi hlavami andílků, vybíhající v úzký, oblounem
ukončený sokl, na němž spočívá drobná barokní dřevořezba Křtu v
Jordáně, dílko kvalitní řezbářské práce. Cínová nádoba měří i s
dřevořezbou 85 cm. Tělo křtitelnice je obtočeno tímto nápisem:
baptIsterIVM regeneratIonIs eCCLesIae ferroboDensIs: sub
patrocinio s: jacobi apostoli maioris parochialis ecclesiae, et
sub curato adm: r: v: dno joanne ferdinando fusum.
Datované dílo (MDCCLVIIIIII = 1761) kvalitní cínařské a
řezbářské práce.
Dřevěný
krucifix
osazený na levé straně kněžiště. Na jednoduchém dřevěném
kříži je zavěšen korpus v životní velikostí. Kristova hlava je
skloněna k pravému rameni a opatřena svatozáří ze tří svazků
paprsků. Řasnatá bederní rouška je převázána dvakrát obtočeným
provazem. Pravá noha je přibita přes levou. Nad Kristovou hlavou
je umístěn úzký, dole ostře vykrojený šátek s nápisem INRI.
Řezbářské dílo vyspělé úrovně, hodnotný doplněk barokního
inventáře kostela, pochází z 18. století.
Zvon
z roku 1497 zavěšený v dřevěné zvonici u kostela. Zvon vysoký
75 cm má věnec o průměru 80 trn. Pod čepcem je vlys s reliéfním
nápisem, do něhož je pojat letopočet MCCCCXCVII. Plášť i věnec
zvonu je hladký. Nejstarší zvon v jabloneckém okrese.
Zpracováno podle:
J.V.Scheybal, B.Beneš, J.Scheybalová (1969): Památky Jablonecka.
|
