Adresa:

Podkost 1 - 8
507 45 Mladějov v Čechách
+420 493571144
+420 493571114
kinsky.kost@seznam.cz
www.kinsky-dal-borgo.cz

   Hrad Kost patří mezi naše nejzachovalejší hrady. Stojí v ploché krajině ve, výši 274 m nad údolím Plakánkem mezi dvěma rybníky, Bílým a Černým, jimiž se mohlo údolí okolo hradu zatopit a proměnit v nepřístupné močály. Skládá se z předhradí a z vlastního hradu. Do předhradí na severní straně hradu se vstupuje buď od západu klenutým průjezdem ve starém stavení, nebo od východu místem, kde stávala brána, zůstaly po ní skrovné zbytky.

   Na předhradí jsou hospodářská stavení a pivovar se zbytky rustiky a nápisem na desce, že byl vystavěn za pana Krystovora z Lobkovic r.1576. Před pivovarem odbočuje u barokové sochy sv. Jana Nepomuckého hradní cesta mezi vysokou terasou a hradbou k první bráně, z níž se spouštěl zvoditý most přes příkop, nahrazený nyní dřevěným. Prostá brána polokruhovitě sklenutá je vestavěna do táhlého, vysokého stavení s byty a kancelářemi. Z rohu tohoto stavení vystupuje kruhová věž kuželové střechy vlevo od brány, aby jí byla ochranou. Byla vyšší, později ji částečně snesli, aby byla ve stejné výši jako stavení. Vystupujícím průjezdem (je v něm byt kastelánův), zatáčejícím se vpravo, dostaneme se na úzký parkán, zavřený vlevo hradbou s cimbuřím, vpravo kolnou. Otevře se pěkný výhled na hrad. Přes skalní rozsedlinu vede kamenný most k druhé bráně hrotitého oblouku se starým cimbuřím, s ovrubou pra zvoditý most, s otvory pro kladky a s okénkem, které zbylo po brance pro pěší, nyní zazděné. Bránou vyjdeme na táhlé prostranství, zprava zavřené palácem, z něhož k bráně vystupuje k její obraně okrouhlá věž, a vlevo panský dům. Je to úzké stavení s rustikou nerovného průčelí, jak bylo přistavěno k hradbě v XVI. stol. Nad jeho vchodem je bibrštejnský znak a letopočet 1545, mistrovská kamenická práce. Na konci tohoto dvorku je třetí brána, lomeně sklenutá, vedoucí na velký dvůr, který Se zužuje v parkány a objímá celý horní hrad. Je na něm při kapli kamenný stůl. Čtvrtou branou vstupujeme do vnitřního dvora. Od brány vpravo je starý palác s trojím vchodem (jeden zazděn), prostřední zdobí sloupy- Nahoře je zazděn šelmberský znak, zdobený arabeskami. Od brány vlevo je kaple sv. Anny z XV. stol. s klenbou z rozhraní XVI. a XVII. stol. Starobylé gotické dveře, pobiti železnými plotnami, otvírají se kruhem v kovové lví hlavě. Vzácné jsou malby v oknech, částečně porušené, zobrazující Madonu a sv. Jiří. Dvůr zavírá přepevná velká věž v půdorysu lichoběžníka, proto z jednoho místa v údolí je vidět tři stěny a všechny čtyři rohy. Vcházelo se do ní s hradeb, jež k ní přiléhají s obou stran. Nyní se vchází kolnou. V přízemí jsou dva sklepy, křížově klenuté, s růží na svorníku. V prvním poschodí je křížově klenutý sklep, ve druhém komora s úzkými okny a starodávný vchod, ve třetím tmavá místnost, ve čtvrtém krakorce na straně do dvora, v pátém pět oken sklenutých do půlkruhu, s pěkným ostěním a s kamennými sedátky, v rohu s komínem gotických ozdob, je to snad nejstarší komín toho druhu, a s výklenkem ve zdi. Nejvýše je místnost se sedmi okénky, upravená později. Z věže rozhled. Poslední požár poškodil hrad, opraven.

   Kost založil kolem r. 1350 Beneš z Vartemberka, u některých historiků psaný z Kosti, jehož předkové vládli nad Sobotkou od r. 1287. Sňatkem jeho vnučky Elišky zboží přešlo r. 1398 na Jana z Kunštátu a z Poděbrad. Jeho dcera Šonka, sotva šestnáctiletá, se provdala za Mikuláše Zajíce z Házemburka, katolického pána, odpůrce kališníků, ochránce katolických kněží, vyhnaných z far. K němu na Kost se utekl Ondřej Hrnčíř, rokycanský rodák, a tam v letech 1432-36 opisoval českým jazykem části Bible a doplňoval je výstižnými obrázky, kreslenými perem. Když se Zikmund po ukončení husitských válek stal českým králem, byl Mikuláš jmenován nejvyšším sudím. Za jeho syna Jana, jednoho z hlavních strůjců jednoty Zelenohorské, Kost obležena r. 1467 a po příměří opět r. 1469, kdy se vzdala králi. Za Vladislava II. působil ještě mocněji jako náčelník své strany. Napsal několik traktátů proti kališníkům a pikhartům. Na jeho smrt r. 1495 napsal Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic tklivou elegii. Jeho dva synové brzy zemřeli. Poručník jeho nezletilého vnuka Lev z Rožmitálu prodal Kost na úhradu dluhů Janovi ze Šelmberka, jehož syn také pro dluhy postoupil zboží Oldřichovi z Bibrštejna. Sňatkem Anny z Bibrštejna dostala se Kost Oldřichovi Felixu z Lobkovic, který s manželkou svou založil na Kosti pivovar r. 1576 a r. 1595 dostavěl sobotecký chrám a dal kostelu mešní roucha a skvostnou monstranci . Jeho syn Vilém prodal Kost Maří Majdaléně Trčkové a ta zase Polyxeně Lobkovské z Pernštejna a ta Albrechtovi z Valdštejna. Po jeho smrti pro nezaplacení kupní ceny přešla Kost opět na paní Polyxenu a hned r. 1637 prodána Heřmanovi Černínovi z Chudenic. R,. 1658 měl býti hrad na císařský rozkaz pobořen. Na prosbu Sylvie Černínové sečkali se zbořením, až věc usnula - a tak perla našich hradů zachována. Brzy nato se panství dostalo Václavu Kazimíru Netolickému z Eisenburka. Jeho syn Jan Adam ještě za života otcova se oženil s městskou dcerkou. Z pýchy, že byl z rytíře povýšen na hraběte, přinutil syna, že zapudil svou choť. Odstranili ji do kteréhosi rakouského kláštera. Otec vymohl na papeži dispens a přiměl syna k svatbě s Valburkou Bredovou. Ale manželství nebylo šťastné, Jan se oddal radovánkám, jimiž se připravil o zdraví a zemřel r. 1769, nezanechav mužských potomků. Majetek přešel na jeho sestru Annu Terezii, provdanou za hraběte Františka Václava Vratislava z Mitrovic, jehož syn s dovolením císařským se nazýval Vratislavem Netolickým. Jeho synem Eugenem vymřelo mužské potomstvo, nastaly dědické spory, až Kost připadla příbuznému Flaminiovi dal Borgo. Této rodině pak po r. 1989 byla Kost opět navrácena.

   R. 1866 svedena bitka, v níž padlo na rakouské straně 5 důstojníků a 72 muži, na pruské jen jeden důstojník a, 13 mužů. Mají pomník u kostecké myslivny.

   Hrad byl láskou dr. Josefa Pekaře, profesora českých dějin na Karlově univerzitě, vydal r. 1910 "Knihu o Kosti".

   Pod hradem Kostí je vesnička Podkost s ubytovacím hostincem Pod hradem. R. 1516 postavena útulná krčma Helikar.

  Otevírací doba:
duben a říjen: soboty, neděle a svátky 9:00 - 11:30 a 13:00 - 15:30
květen - červen: denně kromě pondělí 8:00 - 11:30 a 13:00 - 16:30
červenec - srpen: denně 8:00 - 18:00
září: denně kromě pondělí 9:00 - 11:30 a 13:00 - 16:30

doba prohlídky: 50 minut

   Vstupné:
Dospělí 80 Kč
Děti, důchodci, vojáci, ZTP 40 Kč