Pískovcový kříž s litým korpusem  nad obcí Štěpánovice pod křižovatkou silnic k Rovensku p.T. a Blatci. Mohutný kvadratický dřík zakončený naznačenými stlačenými volutami nasedá na sokl s vytesaným nápisem na přední straně:

.................................Ježíš Kristus
Občané Štěpánovští z lásky z Bohu
zřídili R. 1876

Samotný dřík pak v předu obsahuje mělkou niku s vyobrazením Panny Marie. Hlavice dříku je několikanásobně odstupňovaná a plynule přechází v masivní pískovcový kříž. Ten ve své spodní části má symbol Božího oka. Kříž nese litý korpus Krista ve velice špatném stavu.

   Památka na lidového umělce Josefa Zemana z Tatobit z druhé poloviny 19. století. Samotný kříž je zachován ve velice dobrém stavu.

   K pískovcovému kříži se dochovala také objednávka se smlouvou od štěpánovické obce se stanovenými podmínkami, za nichž má Josef Zeman dílo zhotovit. Smlouva je velmi zajímavá, a proto si ji dovoluji odcitovat:

   Výbor příslušný té obce uzavřel s p.Josefem Zemanem, zhotovitelem kamenných soch z Tatobit z nutné potřeby smlouvu na jednu kamennou sochu za smluvenou peněžitou část 55 zl.r.ř. jménem závdavku 15 zl.ř.č. a doplatek 40 zl.ř.č. obdrží po vyhotovení a odevzdání slušné sochy. Tato socha musí stát na tom místě, kde dřevěná socha na obecním pozemku od Štěpánovic k Rovensku jdoucí dosud pozůstává a musí být vysoká nad základem podklad 2 stř., prostředek 3 stř.(evíce) 9 coulů, obruba pod křížem 1 stř. 6 cl., kříž 4 stř. 6 coul., v celku 11 stř. 9 coulů.
   Kámen si musí p. Josef Zeman dát ulomit a zaplatit, na kříži musí být Ježíš Kristus dobře a slušně vysekaný, též vyzlacený, na prostředku Maria matka Boží slušně vypracovaná a malbou okrášlená, léta páně a všechny příslušné nápisy dobře vyryté, též vyzlacené.
   Ostatní potřebné si sousedé zaopatřejí a starosta co počet vedoucí z obecních příjmů zaplatí.
   S touto smlouvou jsouce obě strany uspokojený a stvrzují tu samou s podpisy.
   V Štěpánovicích dne 9. července 1876.

   Výraz socha používaný pro kříže byl v tomto kraji běžně vyslovován i psán.

Zpracováno podle:
J.V.Scheybal, J.Scheybalová (1985): Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů v severních Čechách.